V polovině minulého roku schválilo Ministerstvo školství mládeže a tělovýchovy ČR projekt Zelený most mezi školou praxí zaměřený na obnovitelné zdroje energií a úspory energií ve stavebnictví. Ten se nyní po úvodní přípravné fázi z listopadu a prosince 2010 rozjíždí na plné obrátky v souladu s tříletým harmonogramem. Tak dlouho totiž potrvá tvorba a ověřování vzdělávacích modulů, na jejichž základě bude probíhat výuka na vybraných středních školách na území celé České republiky.
Tento projekt s celostátní působností připravila SPŠ Tábor a získala pro jeho realizaci šest partnerských škol z dalších měst (například z Chomutova, Hradce Králové, Kroměříže, Letovic, Benešova), k nimž se již v tuto chvíli připojilo dalších 21 škol. Blízké spolupracovníky našla také v Národním ústavu odborného vzdělávání a v odborných institucích, zabývajících se sluneční energií, výstavbou vodních elektráren, energií větru nebo nízkoenergetickými, pasivními a aktivními domy. Své místo v týmu mají rovněž specialisté, přednášející na vysokých školách.
V rámci projektu bude realizováno celkem osm aktivit: tvorba vzdělávacích modulů, odborné exkurze pro žáky, vybavování odborných učeben speciálními didaktickými pomůckami, pořádání odborných konferencí, soutěžní přehlídky žákovských projektů, přednášky odborníků z praxe, žákovské a učitelské workshopy.
Ve čtvrtek 27. ledna 2011 uspořádala SPŠ Tábor ve spolupráci s partnerskou královéhradeckou SOŠ a SOU z Hradební ulice první z workshopů pro odborné učitele, který se konal v Hradci Králové. Zúčastnilo se ho 50 učitelů z většiny zapojených škol. Nosným tématem workshopu byla větrná energie, o níž přednášel Ing. Jiří Špičák z České společnosti pro větrnou energii. Svou prezentaci doplnil o praktické ukázky úloh, kterými lze snadno zpestřit výuku. Odpolední část workshopu vyplnila návštěva informačního centra Obnovitelné zdroje skupiny ČEZ a prohlídka malé vodní elektrárny Hučák, postavené na jednom z královéhradeckých jezů na řece Labi počátkem minulého století.
Pro fajnšmekry přinášíme několik technických dat o elektrárně Hučák, základní představu si o ní můžete vytvořit z připojené fotogalerie. Za přečtení stojí i výňatek povídání z propagačního materiálu ČEZu o vodním díle, které je chráněnou kulturní památkou a spolu s mostními objekty tvoří významnou součást městské památkové zóny Hradce Králové.
| výstavba elektrárny | 1909 - 1911 |
| délka zdrže | 5,870 km |
| plocha zdrže | 18 ha |
| obsah zdrže | 340.000 m3 |
| spád | 3,5 m |
| průtočné množství | 10 m3/s |
| turbína | Francisova třístupňová |
| počet turbín | 3 |
| výkon turbíny | 270 kW |
| otáčky turbíny | 125 ot/min |
Stavbu elektrárny na Labi zadalo zastupitelstvo města 12. května 1908. Projekt stavby vodního díla vypracoval ředitel Elektrických podniků pražských prof. ing. Karel Novák. Autor projektu již předem upozornil na to, že vodní elektrárna na toku s tak proměnným průtokem, jaký má Labe (3,5 m3/s – 360 m3/s), se neobjede bez parní rezervy ke krytí spotřeby v období abnormálně velkých vod nebo naopak průtokových minim … Betonování základů bylo zahájeno na jaře 1909, ještě tentýž rok proběhla montáž strojní technologie, pokládání kabelů a byla zahájena stavba trafostanice.
Napojení parní elektrárny na městské transformační stanice a kabelové sítě se uskutečnilo 12. února 1910 po 14. hodině odpoledne. Tentýž den večer se zkušebně rozsvítily Křižíkovy obloukové lampy na Velkém náměstí.
Hydrocentrála vybavená třemi Francisovými třístupňovými turbínami s vertikální hřídelí byla dokončena v roce 1911. Po dokončení stavby jezového zařízení proběhly koncem roku zkoušky vodních turbín, které začaly do sítě trvale dodávat elektrickou energii od konce ledna roku 1912.
